Obraz 29-Dobrý den paní Latoryce

Srpnové počasí zde blázní. V podstatě není dne aby se nestrhla odpoledne buřina (tady se rozprostře nad velikým územím a prší dlouho a vydatně) nebo nepršelo celou noc a přes den úmorná vedra. Voda v řece proto lítá nahoru, dolů a je permanentně zkalená. Přesto se vydávám dolů na příhraniční meandr řeky Latorycja který je jednak díky blízkosti hranic a větší vzdálenosti od zástavby údajně velice slušně zarybněn.

4

Z Perečinu vyrážím ranním dělnickým expresem (tady se většinou dělá od devíti) za neuvěřitelných 6 hřiven. Koukněte se na mapu jak daleko je z Perečinu do Čopu, uvidíte jakou dálku vás svezou za 10českých a to s vámi ještě ráno vlak provede 40 minut dlouhou vyhlídkovou jízdu (pendl) mezi Užhorodem a stanicí Užhorod 2. Tu samozřejmě nemusíte absolvovat, můžete si odskočit na kafe. Nafoukané nádraží v Čopu, prostorné náměstí před ním v euronormě, samozřejmě stačí zajít za frontu domů a jste zase na Zakarpatí.

DSCN1934

Území Čopu je jak známo rozlehlý železniční uzel, tudíž vyznati se ve zdejších komunikacích je maličko problém. Drobátko jsem si tedy zašel, hledaje přechod přes koleje až na stanici Minerální vody. Přitom stačilo jít zhruba 200m nazpět a pak se teprve vracet do směru. Kolejový systém vytváří v krajině vějíř a řídit se kolejemi je ošidné a to nemluvím o nepřeberném množství vleček. Po cestě nazpět jsem objevil rybáři obležený rybník.

DSCN1936

Již jsem si vytvořil jakoustakous prostorovou představu a nechtěje se vracet až k hlavní silnici sem to střihnul, samozřejmě po vyježděné cestě, přes pláně.

DSCN1939

Celá placatá oblast je protkána sítí většinou vyschlých zavlažovacích kanálů. Na konci některých najdete pak různě přístupné loužičky. Tahle byla pod opuštěným mostem kde jsem se ukryl před deštěm. V Užhorodě hlásí celodenní déšť, tady dole to není tak hrozné a odpoledne dokonce vyleze sluníčko.

DSCN1940

DSCN1943

DSCN1944

DSCN1945

Karasy bych tu předpokládal a voda je kupodivu čistá.

DSCN1947

DSCN1950

Nu a pak jsem již dorazil k původnímu mostu na Čop. Délka zhruba 200m a po polní cestě se pořád jezdí.

DSCN1952

A zkalená Latorycja se představuje v celé své kráse.

DSCN1953

DSCN1954

DSCN1955

Zoom na nový most.

DSCN1956

Jsme za hlavní silnicí na začátku oblasti stanovené pro tuto výpravu.

DSCN1957

Kousek za cedulí je první sjezd do lovišť, jen doufám že né věčných.

DSCN1960

Zakempuji až na druhém stanovišti kde je hezčí travička a ve břehu jsou udělány schůdky. Voda je zkalená chtělo by to červi, zkusím tedy kutat na několika zjevně k tomuto účelu sloužících rejpaništích, bohužel bez úspěchu. Na buchtě spousta drobných potáhnutí. Sic jsem již sehnal 12ctky pidiháčky s očkem, zmáhá mne však únava či lenost, tak to jen čas od času prohodím malým woblerem a věnuji se pálení dřeva spolu s činnostmi s tím většinou spojovaných. Řeka je prorostlá nádhernou dlouhou řasou, to se rybám líbí, je bez vázek, pokud tam tedy není padlý strom a chce to jen trošku šikovnosti při házení mezi porostem. Ideální se ukázal plovoucí wobler který můžete nechat splavávat. Párkrát přijelo za návnadou něco malého širokohlavého ke břehu. Typoval bych švece ale mohl to být i pidisumec. Sakrulente mít tak červy. Na řece bylo slyšet i vidět mlácení větších kusů, tady ryba bude jen to chce mít vše potřebné s sebou a očuchat vodu.

DSCN1961

DSCN1962

DSCN1963

DSCN1964

Na každém přístupovém bodu který snadno najdete podle vyježděných kolejí je vždy vyšlapána cestička do stran a tudíž více sezení a hlavně si vezměte dlouhý podběrák. Tady sice v noci nepršelo ale dorazila voda z hor. Ráno je hladina o dobrý metr výše a já už vím co v noci vydávalo ty prapodivné zvuky. Shluky petek proplouvající pod větvemi. Původně bylo v plánu zůstati zde celý den, jenže v téhle vodě to cenu již fakt nemělo. Pokračuji po cestě která zde vytváří podkovu zpět na hlavní hráz.

DSCN1967

Pohled nazpět.

DSCN1968

Na další křižovatce, mezi trnkou a šípkem se fakt projít nedá, se vydávám doprava a kousek nazpět. Dědula na kole, znechuceně odjíždějící od řeky, povídal že tam taky byl rybník. Teď už je z něj jen olejovatý a páchnoucí zbyteček.

DSCN1972

DSCN1974

DSCN1975

DSCN1977

Kdo z mulou táhneš přes pláně….jinak pro mne jakožto trempa rybáře je tato oblast opravdu nezajímavá a placatě nudná. Sem fakt autem nebo aspoň na kole a jen za rybařinou. Oni jsou ty pláně hezké ale né když po nich šlapete dvě hodiny a pálí vám sluníčko na šíšu.

DSCN1978

Další flek (voda je opravdu o metr vejš).

DSCN1981

DSCN1982

Pak se cesta vydá napříč plání. Je to průjezdné ale na lak nesmíte hleděti.

DSCN1983

Na dalším přístupovém bodě je tento plovoucí špunt. Řeka opravdu teče pod tím, zjevně usazeniny na padlých stromech. Spadnout tady do vody bych rozhodně nechtěl.

DSCN1984

DSCN1986

DSCN1987

DSCN1988

Jedno z nejlepších a zřejmě taky posledních míst na této odbočce. Dále již nepůjdu, poslední odbočka je až těsně u hranic a bez místního znalce to nebudu riskovat.

DSCN1989

DSCN1990

DSCN1991

Most na hlavní silnici. Na druhém břehu je přístup a sjezd ale cesta po hrázi je uzavřena jako hraniční prostor. Nechápu proč řeka tvoří s hranicí kolmici nu nebudeme pokoušet štěstí.

DSCN1992

DSCN1993

DSCN1994

DSCN1997

DSCN1998

Zoom na starý most.

DSCN1996

Nazpět po hlavní a u benzínky doleva je to na nádraží asi kilometr a půl. Vzpomínka na SSSR.

DSCN1999

 

 

3 komentáře u „Obraz 29-Dobrý den paní Latoryce“

  1. Reka je viditelne zakalena. Taky na takovyto revir, je potreba mit znalosti mistnich pomeru. Na Latorici je ryb dost. Kdyz jsem tam byl s mistnimi chytili jsme 30 malych sumcu, parmy a dalsi havet, ale chlapi vedeli jak to na te rece chodi a taky jsme si ulovek museli po rybarsky „vysedet“.

    Jindra je spis pruzkumnik. On kdyby koupil flasku vodky a sedl si s udici u vody k nejakemu mistnimu stryci a tahal s nej rozumy, pak by jiste uspel. Jenze to bychom my nemeli fotky reky ke koukani a pribeh ke cteni :-)

  2. Na Latorici je ryb dost. Jenze je viditelne hodne zakalena voda. Taky na takovou reku je dobre znat mistni pomery. My jsme v dobe kdy to nebralo chytili 30 mensich sumcu, parmy a dalsi havet, ale to jsem byl s mistnimi a „vysedeli“ jsme si to.

    Jindra je spis pruzkumnik, kdyby sedl k nejakemu mistnimu strejci s flaskou vodky a tahal z neho rozumy, pak by se ulovek dostavil, ale my bychom zase nemeli fotky a pribeh ke cteni.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *